|
|
Podmalba na skle v tradici šumavského lidového umění
VOSTRADOVSKÁ, Tereza
Bakalářská práce "Podmalba na skle v tradici šumavského lidového umění" je ve formě teoreticko-praktické. Teoretická část se zabývá lidovou výtvarnou kulturou, úzce spjatou s územím Šumavy. Kvalifikační práce poskytuje vhled do Šumavské historie, zejména pak do historie obce Kvilda a také se věnuje historii sklářství na Šumavě s akcentem na místní tradici podmaleb na sklo. Praktická část následně vychází z poznatků teoretické části, přičemž výsledkem jsou závěrečné malířské práce, inspirované místní lidovou tradicí podmaleb na sklo.
|
|
|
Mapování a modelová rekonstrukce historických technických staveb v příhraničním regionu
KRÁLOVÁ, Štěpánka
Diplomová práce se zabývá tématem historických technických staveb ve venkovském prostoru. V části literární rešerše má přiblížit a přehledně shrnout obecné informace o technických stavbách ve venkovském prostoru. Tato část má několik kapitol, které obsahují rozdělení typů technických staveb, vývoj jejich typických konstrukcí a zvláštních prvků, dále faktory, které ovlivnily vývoj těchto staveb a jejich členění dle jednotlivých regionů České republiky. Praktická část má již konkrétní zaměření na vybranou zájmovou lokalitu v příhraničí - obec Kvilda. V této části je popsána historie obce, průběh jejího osidlování a socioekonomický vývoj. Dále jsou zde zmapovány, identifikovány a kategorizovány všechny historické technické stavby v obci. Zároveň byla vytvořena dokumentace shrnující ucelené informace o jednotlivých objektech. V závěru jsou zhodnoceny vysledované závislosti mezi rozmístěním technických staveb a vývojem zvoleného regionu.
|
|
|
Obraz Šumavy v díle Karla Klostermanna
Wunderlin, Katja ; Vučka, Tomáš (vedoucí práce) ; Stárková, Zuzana (oponent)
Anotace: Práce se zabývá osudem vybraných míst, vesnic nebo obcí, ve kterých se odehrává děj literárních děl spisovatele Karla Klostermanna. Klostermann byl významným spisovatelem 19. století, který zpracoval ve svých dílech život obyvatel Šumavy. Děje jeho románů a povídek se odehrávají na různých místech Šumavy osídlené převážně německy mluvícím obyvatelstvem, které bylo po roce 1945 nuceno odejít. Cílem mé práce je ukázat realitu tehdejší doby v literárním zpracování Karla Klostermanna, se záměrem na vybrané popisované lokality a jejich osud do součastnosti. Podkladem pro moji práci jsou tyto dvě vybraná díla od Klostermanna: V ráji šumavském, Ze světa lesních samot. Klíčová slova: Karel Klostermann, V ráji šumavském, Ze světa lesních samot, Šumava, místa, osud, Březník, Kvilda, Horská Kvilda, Bučina, Knížecí Pláně
|
|
|
Obraz Šumavy v díle Karla Klostermanna
Wunderlin, Katja ; Vučka, Tomáš (vedoucí práce) ; Stárková, Zuzana (oponent)
Anotace: Práce se zabývá osudem vybraných míst, vesnic nebo obcí, ve kterých se odehrává děj literárních děl spisovatele Karla Klostermanna. Klostermann byl významným spisovatelem 19. století, který zpracoval ve svých dílech život obyvatel Šumavy. Děje jeho románů a povídek se odehrávají na různých místech Šumavy osídlené převážně německy mluvícím obyvatelstvem, které bylo po roce 1945 nuceno odejít. Cílem mé práce je ukázat realitu tehdejší doby v literárním zpracování Karla Klostermanna, se záměrem na vybrané popisované lokality a jejich osud do součastnosti. Podkladem pro moji práci jsou tyto dvě vybraná díla od Klostermanna: V ráji šumavském, Ze světa lesních samot. Klíčová slova: Karel Klostermann, V ráji šumavském, Ze světa lesních samot, Šumava, místa, osud, Březník, Kvilda, Horská Kvilda, Bučina, Knížecí Pláně
|
|
|
Geneze vývoje venkovské sídelní struktury v kontextu socioekonomických faktorů
PAUČÍK, Michal
Cílem práce bylo zobrazit změny krajiny a vybrané socioekonomické faktory v zájmové oblasti katastrálního území obce Kvilda. Změny byly posuzovány od roku 1837 z mapy stabilního katastru až po současnost z leteckých snímků z roku 1949, 1973 a 2008. Vývoj změn byl pozorován u zemědělských ploch, lesních ploch, komunikace a zástavby. Socioekonomické faktory byly vybrány takové, u kterých se dala vytvořit řada kontinuity. Vybrán byl vývoj v počtu obyvatel a v počtu domů. Informace byly získány z obecních kronik a literárních zdrojů. V praktické části jsou uvedeny důvody změn a výsledky zpracovány v grafech. Funkce Šumavy se za posledních cca 100 let výrazně změnila. Původní horské zemědělství s převážně pasteveckým charakterem a extenzivním chovem dobytka, doplněné o práci v lesním průmyslu, se po roce 1950 proměnilo v částečně uzavřenou oblast a následně doplnilo cestovním ruchem.
|
|
|
problematika rozvoje venkovského prostoru ve zvláště chráněných územích
ČÍŽKOVÁ, Hana
Cílem práce byla problematika rozvoje venkova v zájmovém území obce Kvilda. V první části byly popsány přírodní charakteristiky tohoto území. Dále obsahuje popis samotné obce. Čtenář se seznámí s dotazníkem, který byl vyplněn obyvateli obce. Otázky se zabývaly spokojeností obyvatel. V praktické části byla rozvedena problematika územního plánu, limity využití území, omezení určitých odvětví jako je například zemědělství, infrastruktury, stavební činnosti. Je zde zmíněna architektura nové zástavby. Cílem práce bylo seznámit se se souvisejícími problémy venkova na jeho rozvoj.
|
host ::
RSS.